Projekt: Cestou vytrhaných kolejí

2010

Tento projekt se poněkud vymyká z rámce našich ostatních projektů, jednak tím, že se jako jediný odehrával plně mimo areál skanzenu a jednak tím, že byl ve značné míře organizován externistou – Janem Jaroslavem Stercem, který je i autorem námětu.

V roce 1902 byla postavena železnice z Frýdlantu do Jindřichovic a v roce 1904 byla prodloužena do tehdy pruského Greiffenbergu. Po celním odbavení v Jindřichovicích se tu přesedalo z vlaků Frýdlantských okresních drah na vlaky Pruské královské železniční dráhy, jichž jezdily tři páry denně. Až do prvních květnových dnů roku 1945, kdy poslední destrukční vlak Německých říšských drah trať nedaleko Wiegandstahlu (dnešní Wolimierze) vyhodil do vzduchu, aby stížil Rusům pronásledování. 12. května byla obnovena doprava z Frýdlantu do Jindřichovic, o den později alespoň do Wiegandstahlu, ale už 26. května byla zastavena… navždycky. Po válce se změnilo celé pohraničí – odsud i z druhé strany bylo odsunuto původní německé obyvatelstvo, sem se nastěhovalo české a za hranici polské. Železniční doprava končila v Jindřichovicích, v Polsku byla brzy nahrazena autobusy a v 80.tých letech byly koleje demontovány. Dnes zůstala jen památka ve formě zarůstajícího násypu…

A nás napadlo v rámci otevírání hranic po Schengenu, že by stálo za to vzpomenout si na ty slavnější dny tohoto dopravního spojení. Vytvořili jsme výstavu, kde na 12 panelech byla veřejnost seznámena s dávnou i nedávnou historií této trati, zejména pomocí map (podařilo se nám získat letecké snímky z let 1938, 1953 a 2006). Tato výstava putovala po městech a obcích v okolí – Wolimierzi, Gryfówě Slaskim, Mirsku, Swieradówě Zdróji, Jindřichovicích, Novém Městě pod Smrkem, Frýdlantě, Liberci a Zittau. A v rámci té výstavy mohli návštěvníci vyplnit anketu, jaké využití bývalé trati by si nejvíce přáli. V závorce je uveden počet hlasů:

1. Železnice s pravidelnou přeshraniční dopravou třeba se zajímavými vozy (29)
2. Turistická železnice s nepravidelnou dopravou, třeba úzkokolejka, parní nebo koňka (38)
3. Cyklostezka a hippostezka s nezpevněným povrchem (47)
4. Cyklostezka a in-linová dráha (pro kolečkové brusle) s hladkým asfaltovým povrchem (21)
5. Žádné – nechat zapomenuté, tak, jak je (4)

Když se tedy spojí podobné typy využití, pak pro nějakou formu železničního propojení je 67 lidí a pro nějakou formu cyklostezky 68 lidí. Lze tedy shrnout, že pro železnici se vyslovila polovina hlasujících a pro nějakou formu cyklostezky druhá polovina. Pro další jednání jsou tedy z hlediska průzkumu mezi lidmi otevřeny obě varianty.

Konference, která se konala 26.11. 2010 v Jindřichovicích pak tedy rozebírala ze všech možných hledisek obě hlavní varianty, zazněly na ní i referáty s příklady ze zahraničí i tuzemska, kde jsou zrušené tratě přebudovávány na cyklostezky i muzejní železnice a železniční budovy podél nich jsou upravovány na muzea atd. Ani názor odborníků pro budoucnost této trati nebyl jednoznačný (všichni se nicméně shodli, že nějakou formu obnovy této spojnice chtějí) a tak bylo zejména doporučeno, aby vznikla pracovní skupina při Euroregionu Nisa a nebo při některém z existujících svazků obcí (např. Mikroregion Frýdlantsko a polské Sdružení obcí Kwisa) a ta dále pracovala s materiálem získaným při této konferenci.

Věříme, že se naším projektem – výstavou a konferencí podaří nastartovat proces, který povede k obnovení této mezinárodní spojnice a při jehož realizaci se zase o něco ekonomicky i společensky pozvedne tento region. A snad tento projekt povede i k záchraně železničního spojení mezi Jindřichovicemi a Novým Městem, protože to je pro současnou malou rentabilitu naplánováno k uzavření…

Více si můžete přečíst v přílohách (Další dokumenty k projektu), kde najdete tiskovou zprávu a sborník z konference.

Projekt finančně podpořil (celkové náklady jsou cca 260 tis. Kč)

Články o projektu: 1

Další dokumenty k projektu: 1 2